Vodní kanál - náhon
Carl von Weisshuhn nechal v letech 1889-1891 v Žimrovicích vybudovat papírnu. Jako zdroj vody pro elektrárnu a papírenskou technologii využil vodu řeky Moravice. K zajištění dostatečného množství a síly vody plánoval vybudovat kanál s určitou hloubkou a spádem. Veškerá měření okolního terénu provedl po selhání všech tehdejších odborníků sám s rodinou. Stavba probíhala od května 1890 do května 1891. Kanál se krom zásobování vodou používal do roku 1966 také k plavení dřeva do papírny. Dnes dřevní hmotu na vstupu nahradil sběrový papír.
Oficiálně je kanál jako majetek papíren pro veřejnost uzavřen. Má pochůzí pravý břeh v celé délce. Běžný návštěvník jej také může využít krom plotem uzavřené a kamerami střežené části od posledního tunelu k papírně. Při cestě čas od času potkáte mostek, provozu slouží dva veliké mosty v chatové osadě v místě na katastrální mapě nazvaném Pospěch či Rosoly. Přes kanál leží kmeny padlých stromů.
Nechali jsme se červenou značkou, později souběžnou s cyklostezkou číslo 551, nechat z Žimrovic dovést příjemnou procházkou až k papírenskému splavu u Albrechtického mlýna. Z hřebenu Kozích Hřbetů, kopce obtočeného Moravicí, odbočuje ze značky a stezky betonové schodiště, ústící u kanálu za prvním akvatunelem a vstupním bezpečnostním přepadem. Dále již jako tramvaj slepě jsme šli k Žimrovicím po pochůzím břehu, strž vpravo, tři metry silné vody vlevo.
Na prvním kilometru a půl lze spatřit největší akvadukt, pod nímž dole u řeky mají jednu ze zastávek vodáci. U chatové osady na Pospěchu stojí vlevo od náhonu objekt ve vlastnictví papíren, dle jeho archaičnosti domníváme se, že jde o objekt údržby kanálu. Vodoznak u něj hlásil v těchto místech hloubku 60cm (2,6m?). Kanál pokračuje cca 100m dlouhou průrvou, na jejíž stěně dlí pamětní deska se základními informacemi o kanálu. Průrvu po obou stranách uzavírají silniční mosty, mezi nimiž není pochůzí břeh. Na desce je vepsán tento text: "KAREL WEISSHUN (1837 - 1919) postavil v roce 1891 papírnu v Žimrovicích s ojedinělým vodním náhonem. Vodní dílo, dlouhé 3,6 km, zajišťovalo vodu pro dopravu dřeva, výrobu papíru a energie.".
Další kilometr odkrývá menší z akvaduktů v zatáčce, nějaký objekt na vrcholu spíše propustku než akvaduktu v oblasti Radumovce a končí druhým akvatunelem skrz skalní výběžek. Technologický chodník výběžek těsně obchází a s tunelem jej spojují dvě "studánky".
Poslední přístupný úsek vede vedle průseku obřích rozměrů a místa s výhledem na Moravici i papírnu, vlevo míjí chatovou osadu. Až k této chatové osadě není kanál zaveden v katastrální mapě jako samostatný pozemek. Pod náhonem v těchto místech teče Moravice, což využívá poslední bezpečnostní přepad před třetím akvatunelem. Za tunelem je kamerami střežená nepřístupná část, jíž lze shlédnout pouze z cesty od Kolonie do chatové osady.
Pro zrak veřejnosti uzavřená poslední část kanálu je přívod vody ke kašnám turbín a papírenské technologii. Původních devět Girardových turbín nahradily roku 1927 Francisovy turbíny vyššího výkonu, jež jsou namontovány dodnes. Dříve výkon této vodní elektrárny postačoval k pokrytí spotřeby papírny, okolních vesnic i Opavy.
Zdroj:
http://zimrovice.turistika.cz/index.php?akce=show_clanek&id=9&nazev=Turistika
http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=75008
http://mve.energetika.cz/historicketurbiny/girard.htm
http://mve.energetika.cz/pretlakoveturbiny/francis-vertik.htm
Oficiálně je kanál jako majetek papíren pro veřejnost uzavřen. Má pochůzí pravý břeh v celé délce. Běžný návštěvník jej také může využít krom plotem uzavřené a kamerami střežené části od posledního tunelu k papírně. Při cestě čas od času potkáte mostek, provozu slouží dva veliké mosty v chatové osadě v místě na katastrální mapě nazvaném Pospěch či Rosoly. Přes kanál leží kmeny padlých stromů.
Nechali jsme se červenou značkou, později souběžnou s cyklostezkou číslo 551, nechat z Žimrovic dovést příjemnou procházkou až k papírenskému splavu u Albrechtického mlýna. Z hřebenu Kozích Hřbetů, kopce obtočeného Moravicí, odbočuje ze značky a stezky betonové schodiště, ústící u kanálu za prvním akvatunelem a vstupním bezpečnostním přepadem. Dále již jako tramvaj slepě jsme šli k Žimrovicím po pochůzím břehu, strž vpravo, tři metry silné vody vlevo.
Na prvním kilometru a půl lze spatřit největší akvadukt, pod nímž dole u řeky mají jednu ze zastávek vodáci. U chatové osady na Pospěchu stojí vlevo od náhonu objekt ve vlastnictví papíren, dle jeho archaičnosti domníváme se, že jde o objekt údržby kanálu. Vodoznak u něj hlásil v těchto místech hloubku 60cm (2,6m?). Kanál pokračuje cca 100m dlouhou průrvou, na jejíž stěně dlí pamětní deska se základními informacemi o kanálu. Průrvu po obou stranách uzavírají silniční mosty, mezi nimiž není pochůzí břeh. Na desce je vepsán tento text: "KAREL WEISSHUN (1837 - 1919) postavil v roce 1891 papírnu v Žimrovicích s ojedinělým vodním náhonem. Vodní dílo, dlouhé 3,6 km, zajišťovalo vodu pro dopravu dřeva, výrobu papíru a energie.".
Další kilometr odkrývá menší z akvaduktů v zatáčce, nějaký objekt na vrcholu spíše propustku než akvaduktu v oblasti Radumovce a končí druhým akvatunelem skrz skalní výběžek. Technologický chodník výběžek těsně obchází a s tunelem jej spojují dvě "studánky".
Poslední přístupný úsek vede vedle průseku obřích rozměrů a místa s výhledem na Moravici i papírnu, vlevo míjí chatovou osadu. Až k této chatové osadě není kanál zaveden v katastrální mapě jako samostatný pozemek. Pod náhonem v těchto místech teče Moravice, což využívá poslední bezpečnostní přepad před třetím akvatunelem. Za tunelem je kamerami střežená nepřístupná část, jíž lze shlédnout pouze z cesty od Kolonie do chatové osady.
Pro zrak veřejnosti uzavřená poslední část kanálu je přívod vody ke kašnám turbín a papírenské technologii. Původních devět Girardových turbín nahradily roku 1927 Francisovy turbíny vyššího výkonu, jež jsou namontovány dodnes. Dříve výkon této vodní elektrárny postačoval k pokrytí spotřeby papírny, okolních vesnic i Opavy.
Zdroj:
http://zimrovice.turistika.cz/index.php?akce=show_clanek&id=9&nazev=Turistika
http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=75008
http://mve.energetika.cz/historicketurbiny/girard.htm
http://mve.energetika.cz/pretlakoveturbiny/francis-vertik.htm
GPS lokace:
| Papírenský splav | 49°49'53.388"N, 17°49'54.509"E | |
| 1. akvatunel | 49°49'55.557"N, 17°49'53.234"E | |
| Akvadukt | 49°50'10.782"N, 17°49'41.155"E | |
| Pamětní deska | 49°50'27.169"N, 17°49'57.423"E | |
| 2. akvatunel | 49°50'37.349"N, 17°50'33.638"E | |
| Bezpečnostní přepad | 49°51'2.953"N, 17°50'19.038"E | |
| 3. akvatunel | 49°51'3.463"N, 17°50'20.658"E | |
| V areálu papíren | 49°51'4.797"N, 17°50'29.677"E |
